Aug 24, 2011

Předzvěst č.1

Mezi stromy na jedné z mnoha laviček podél cesty od letenského zámečku ke Stalinovu pomníku sedí mladá žena. Celá v černé barvě; tělo v péřové bundě, dlouhé nohy v přiléhavých džínách a lesklé boty na vysoké platformě s podpatkem. Její hezký obličej je orámován bílými vlasy s nakrátko střiženou ofinou. Tenké pramínky ji padají na ramena a splývají po oblečení na paže, prsa a lopatky. Neustále mění pozice a přehazuje nohu přes nohu. Pravým loktem se dotýká opěradla lavičky a levou dlaní zas nervózně přejíždí po stehnech. Občas se předkloní a lokty se opírá o vyzývavě roztažená kolena. Rty špulí do polibku, který vysílá v pravidelných intervalech do nedalekého okolí. Je zde ještě postarší muž. Je také oblečen do černé barvy, ale bunda a kalhoty mu volně plandají po těle; na některých místech jsou výrazně oprané. Na pravém rameni má tašku, kterou si neustále levou rukou přidržuje, aby mu nepadala na břicho a zůstala na zádech. Z jeho hlavy porostlé šedivými vlasy není nic vidět. Tvář schovává za předmět, kterým si prohlíží ženu před sebou. V pravidelných půlkruzích obchází ženu a hledá asi nejlepší místo odkud by se na ni mohl podívat skrze ten přístroj. To není vše, nedaleko nich se objevila skupinka několika desítek lidí, kteří celou scénu pozorují. Někteří členové se mezi sebou baví, asi komentují to, co se děje před nimi; další se pouze dívají. Po nějaké době se někteří z nich, ti nejodvážnější, přibližují a vytahují podobné stroje jako má muž a dávají si je před obličej. Potom se vracejí do a ukazují ty předměty ostatním. Ti se na ně dívají, komentují je a někdy se jim i smějí. Následně skupina pokračuje dál. Několik jejich členů se ještě párkrát ohlédne za dvojicí. Ta celou dobu předstírá, že si skupinky nevšimla. Žena dál mění pozice a muž okolo ní pořád krouží a dívá se do toho černého hranatého předmětu.