Jun 13, 2012

Předzvěst č.4


Ahoj Aleši.

Takže chceš vědět můj názor, moji představu o tom, co by se stalo, kdyby se na nějakém neobydleném ostrově najednou zjevila skupinka středoevropanů? Pokud budu přemýšlet ve stereotypech, tak mě okamžitě napadne nějaký tropický v Tichém oceánu. Pravděpodobně chráněný bariérou korálového útesu před zkázou, která může z ničeho nic přijít z nekonečné plochy oceánu. Představuji si neopálená, zářivě bílá těla, jak se celé dny vyvalují na pláži, v příjemném klimatu; prostě ráj na zemi. Ale jaké je to doopravdy? Co vím o životě na takovém ostrově? Co ta nesnesitelná vlhkost a absence ročních období? No, raději to zavrhnu a pokusím se najít něco lepšího. Co takhle nějaký ostrov okolo Kamčatky? Ty jsou také neobydlené! Jsou také v Pacifiku, ale mnohem více na sever. Tím pádem blíže mému naturelu. Ale na druhou stranu – není to až moc na sever? Asi jo.  S polárním dnem a nocí také nemám moc velké zkušenosti. Takže se musím poohlédnout po nějakém ostrově mezi tropickým a arktickým pásmem a to mě nic nenapadá; každý, na který pomyslím je obydlen. Je to opravdu těžké. A tak si budu muset pomoci fantazií a fabulovat. No, ale vždyť je tady ještě jedna možnost. Mezi Havají a Čínou vzniká nový kontinent o rozloze Spojených Států. Z odpadků, které právě USA s Čínou vyhazují do Tichého oceánu. Tlakem oceánských proudů se tahle hmota všeho možného neustále zpevňuje. Zároveň je tak obrovská, že se z mělkých okrajů nedá dohlédnout k pevné krustě, natož se k ní dostat. Ani taková moderní technologie, jako družice tenhle budoucí kontinent nevidí, protože nejsou schopny registrovat a zaznamenat odpadky ve vodě. Ale nejdůležitější je v tomhle případě otázka – Může být tento kus plovoucí skládky obydlen? Může vyhovovat nárokům prvních obyvatel, kteří tam zajisté přijdou za něčím lepším, za něčím co jim pomůže dát vzniknout novému a lepšímu světu? Zároveň budou tenhle nový svět stavět na odpadcích, které ten starý a zkažený vyvrhl, protože už je k ničemu nepotřeboval. To je hodně otázek a ještě více předpokladů, ale nějak se mi to zamlouvá; nemám s tím problém. Za prvé. Nikdo nedoufal, že může na zemi vzniknout místo ještě neobydlené, které přitahuje pozornost, protože nikdo neví co to je, co se ve středu té ohromné masy vod děje, co tam vzniká. Za druhé. Tyhle předpoklady přitahují, umožňují každému z nás doufat, že v nejhorším můžeme někam odejít. Někam, kde ještě nebyli lidé a tak si to budeme moci udělat nově a po svém. Tak jako naši předci odcházeli do Ruska, nebo do USA a Kanady, nebo do Argentiny, jižní Brazílie a Chile. Do zemí, které byly ještě nedávno objevovány, kolonizovány a tak nabízely každému možnost žít si svou vlastní utopii. Každý víme, po zkušenostech posledních několika století, že to takhle nefunguje, že se pokaždé nakonec něco pokazí. Zároveň ale tušíme, že s až jistou existenciální nutností vyžadujeme a potřebujeme tuhle vizi, abychom mohli přetrvat v současnosti. No a pokud mohu mluvit za sebe, tak Pacific Trash Vortex je právě takovým místem, kam směřují všechny mé představy o potencionálním ráji. Nová společnost vystavěná na troskách starých civilizací. Jak vzrušující, jak utopistické! A především, jak pateticky kýčovité. Nemohu si pomoci, ale musím to napsat – je to jediná pravděpodobná vize prázdného místa, které může být ještě objeveno a následně obydleno.

Snad to bude stačit.

Zdravím,

Jirka Skála