Jan 28, 2012

11. text

Hodně dlouho jsem odolával pokušení napsat tenhle text; nechtělo se mi. Téma, o kterém hodlám psát, je totiž až moc snadné. Nakonec ale sedím u stolu, před sebou papír, v ruce pero a chystám se na to. Pořád ale nevím. Opravdu se mi chce o tomhle psát? Je to až moc známé, až moc evidentní; každý moc dobře ví, co to znamená. Není potřeba se k tomu vyjadřovat. Přesto na druhou stranu, budu si to vyčítat, když se o to nepokusím, když to nezkusím. Takže vlastně musím.
Hodlám psát o věci, která má vyjímečné postavení v dnešní společnosti. Je to vulgární, zároveň neuvěřitelně fascinující předmět. Je to také výrobní prostředek. No to přeháním, je to dopravní prostředek. A hlavně, v naší společnosti má své nezaměnitelné místo. Mohl bych takhle pokračovat a přidávat nejrůznější fakta a poetismy dohromady a pomalu by mi pod rukama, pod doteky na klávesnici vznikala báseň o autu, o onom krystalickém produktu naší svobody, který nás pevně objímá ve své ocelové náruči. Ale nic takového neplánuji, protože hodlám především psát o fenoménu, který tenhle druh poetiky produkuje, a tím je televizní pořad Top Gear. Především chci psát o dílu věnovaném Ferrari, ale ne tak docela obyčejnému Ferrari, ale Ferrari Enzo. Tenhle vůz je hodně zvláštní i na poměry Ferrari. Vyrobilo se ho od roku 2003 pouhých 400 kusů, a jejich majitelé jsou společností pečlivě vybíráni a to na základě několika kritérií, které by se dali shrnout do: slavný, úspěšný, sběratel aut. Také by se dalo psát o tom jaký tohle auto má podvozek, jaký motor, o jeho designu, o jeho jménu, o jeho vyjímečných majitelích; ale mě na tomhle dílu zaujalo něco jiného než jízdní a estetické vlastnosti téhle káry. Na samotném konci totiž moderátor pořadu Jeremy Clarkson sleduje majitele vozu jak odlétá vrtulníkem, přičemž nechává své Ferrari na místě natáčení; následně se zadívá do kamery a jakoby nechápavě se ptá diváků – Proč to dělá?.
Ano, proč v něm nejezdí? Proč to dělá? Je to pro něj snad pouhá investice? Jak sám v rozhovoru s Clarksonem přiznává!
Když jsem se takhle ptal sám sebe, první, co mě napadlo byla vizuální paralela s videoklipy od skupiny Jamiroquai; konkrétně se jedná o Blue Skies a White Knuckle Ride. Frontman kapely se v nich prohání americkou pouští na motorce, následně v autě a zároveň vše sleduje z výšky svého vrtulníku. Na konci obou songů – po tom co skončí hudba – je dlouhý a téměř němý záběr na Jay Kaye sedícího v kokpitu helikoptéry a udržujícího pohybem jedné ruky stroj na místě. Na chvíli se zdá, jakoby vrtulník levitoval, visel ve vzduchu, a pouze záchvěvy větru jím nepatrně houpaly ze strany na stranu.
No a v tomhle momentu, v téhle drobné reflexi reality, nacházím odpověď na Jeremyho otázku – Proč to dělá?. „Protože je jedno, jestli se bojí nebo nebojí zničit takhle drahé auto, Jeremy, ale protože jakákoliv helikoptéra je lepší než to nejlepší Ferrari.“

TIME-LAPSE BUILD - ALIGN TREX 700E FBL R/C HELICOPTER